Střední oděvní škola
Otevírá se diskuse o vizích oděvní školy - jaký mělo její vybudování smysl, co nabízí studentům a městu, jakou má mít škola budoucnost a šanci obstát v konkurenci jiných škol?
S problematikou školy př. Jakla seznámil a podiskutoval ředitel školy Ing. Vyšanský. Různé okruhy problémů stojí za přiblížení. Předně klesá zájem o oděvní obory (v roce 2008 již ani nebyl otevřen první ročník tříletého učebního oboru Krejčí), s klesajícím zájmem o obor poněkud souvisí počty, snad i kvalita studentů. Za tímto lze vidět dobový úpadek českého oděvnictví jako takového, kdy se škola tuto situaci snaží reflektovat nabídkou obecnějších oborů (o které je větší zájem). Lze podotknout, že praktické zkušenosti s jakýmkoli odborným zaměřením jsou předností absolventů s těmito zkušenostmi, ať již má být jejich skutečné uplatnění na trhu práce jakékoli. Zároveň vedle odbornosti je ovšem žádoucí ve studentech probouzet flexibilitu, tedy nejen striktní odborné zaměření.
Je potřeba se také zamyslet, co může dojíždějícím studentům nabídnout prostředí města (vzdálené vlakové nádraží, popř. i ubytovna studentů, absence malebného historického centra města, aktivity pro mladé). V tomto ohledu je žádoucí budoucí těsná spolupráce se zastupitelstvem města, zjištění zájmu studentů o uspořádání konkrétních akcí ve městě, realizaci jejich vlastních iniciativ s využitím školního zázemí i zázemí města Č. Kostelec a okolních měst. Možností je i např. vybudování autobusové zastávky blíže škole (atraktivní v ranních hodinách ve směru z vlakového nádraží), vybudování ubytovny v centru města (blíže škole, možnost ubytování hostů folklorního festivalu a nakonec i možnost přebudování současné ubytovny na domov důchodců), přesunutí některých akcí pro veřejnost i přímo do budovy školy (přiblížení prostředí školy občanům, využití počítačových učeben k počítačovým kurzům pro občany), případně realizace vlastních akcí (přednášky o české módě, trendech a moderních materiálech -> kontakt studentů a občanů, získání prezentačních dovedností, možnost zájmu o tyto aktivity i v jiných městech v regionu).
Zájem o studium na této škole lze zvýšit růstem prestiže školy. Škola se může pochlubit dobrou spoluprácí s komerčnímu subjekty, poměrně dobrá je presentace školy v úrovni regionu i úrovni nadregionální, aktivity vedou i k nadšení studentů. Je otázkou, zda i zde lze něco zlepšit, zejména spolupráci s vysokými školami (kam by měli směřovat úspěšní studenti). Škola musí mít též dobré zázemí (strojní vybavení, knihovna s nabídkou odborných publikací a časopisů, nabídka multimédií) a dobré pedagogy.
V okolní oblasti je poměrně velká nabídka středních škol pro všeobecné vzdělávání (gymnázia Náchod, Trutnov, menší Broumov a Dobruška, dále Jaroměř a Úpice kombinované se SOŠ, Soukromé gymnázium a SOŠ cestovního ruchu Náchod) a žádoucí je ucelení regionální koncepce těchto škol a fungující konkurence (nikoli prosté dotování). Vize chodu školy a jejího postavení v regionálním systému vzdělávání z dob bývalé krajské vlády ODS poněkud chybí. Krejčovská škola v Č. Kostelci má dlouhou tradici, specifickou nabídku, komplexní moderní budovu (jakkoli i jinak využitelnou) a její fungování oživuje město jako takové (přítomnost studentů, módní přehlídky ap.). Regionální koncepce by měla posoudit kvalitu jednotlivých škol a vést i k efektivnímu využití jejich kapacit. Nabízí se i myšlenka zrušení některé školy nižší kvality v regionu a efektivní doplnění kapacity škol okolních - kvalitnějších, z hlediska rozvoje regionu více žádoucích. Šlo by tak efektivněji využívat krajské prostředky určené na vzdělávání. Vnesení takové myšlenky může podnítit i žádoucí konkurenci mezi školami.
Budoucí vize školy by jistě měla být v duchu inovací a modernizace, nikoli "efektivizace" ve smyslu rušení či slučování některých ročníků ap. Lze zvážit věnování většího zájmu využití alternativních přírodních materiálů (konopí, len), nejmodernějších materiálů a technologií (mikrovlákna), umělecké tvorby ap. V tomto poli lze navázat užší spolupráci s vysokými školami (obecně Ing. Vlacha napadla např. spolupráce s libereckou katedrou designu), ale i třeba neziskovým sektorem umožňujícím efektivní presentaci např. ekologických materiálů veřejnosti (viz např. Konopářský svaz ČR).
Důležitá je i otázka propagace školy. Škola se presentuje na módních přehlídkách a školních veletrzích (existují propagační předměty a materiály, presentovány ale i přímo díla studentů), v regionálním tisku (Červenokostelecký zpravodaj aj.), funguje internetová presentace http://www.soukrej.cz/ (na této adrese bohužel funguje pomalé přesměrování na server, kde jsou stránky uloženy). Součástí propagace může být i propagace domácí textilní výroby jako takové (může pomoci řešit problémy ekonomické krize a nezaměstnanosti obyvatel). Vhodné je presentovat případné inovativní přístupy a odlišnosti proti jiným školám a přednost zkušeností studentů s praktickou výukou.
Připravil: Mgr. Jiří Jakl