O kosteleckém mrakodrapu
Mrakodrap byste na maloměstě čekali asi jen těžko. A přece jeden je i v Červeném Kostelci. Říkávalo se tak sedmiposchoďové železobetonové tovární budově postavené zde v letech 1927 - 1929. Je to bezesporu dominanta města - řada místních "textiláků" na ni dodnes pohlíží s nostalgií, často je ale také raději přehlížena.
Dnes je budova majetkem Textonnia Czech, pro místní je to kdysi bývalá Tepna 12. Působí zchátralým dojmem a pro místní může být tajuplné, jak to dnes vypadá uvnitř. Protože se areál nachází v těsném sousedství centra města, tvoří i jeho přirozenou dominantu, bohužel za současného stavu nepříliš přitažlivou. Nabízí se otázka, jak docílit nějaké změny k lepšímu. Na Ministerstvu kultury ČR už více než rok leží podnět k prohlášení této hodnotné stavby, nesporného symbolu zlaté éry českého textilnictví, za kulturní památku.
V areálu bývalé "akciovky" (vzpomeňme historický název akciové společnosti Červenokostelecko-erlašské přádelny a tkalcovny) je vícero zchátralých staveb. Negativní pocity umocňuje také bývalá kotelna při silnici na Hronov. Ta je narozdíl od "mrakodrapu" hodná okamžitého zbourání.
Obdobných budov je ovšem v našem kraji vícero. Asi nejznámějším novým využitím je přestavba pivovaru v Hradci Králové na nové sídlo Královéhradeckého kraje za 1,5 miliardy korun (kraj se tímto krokem dokonce zadlužil na roky do budoucna). Podobný krok v Kostelci by navíc odčerpal finance na jiné potřebné projekty, např. na (dosud poněkud neplánovanou) opravu budovy bývalé "dívčí" školy.
Využití je tak především věcí dobrých nápadů, skloubení řady veřejných i soukromých zájmů. Část tohoto dědictví má na to, dostat se do hledáčku i Národního technického muzea. Také o prostory pro dosud chybějící městské muzeum by nebyla nouze. Jinde by mohli najít sídlo místní podnikatelé či obchodníci a část areálu by mohla ožít i bytovou výstavbou. Diskusi o využití objektu bych rád rozvinul i mimo naši místní organizaci ČSSD.